8 mýtů, kterým při placení sociálního pojištění nevěřte

Při výkonu samostatné výdělečné činnosti musí všichni živnostníci za každý rok odevzdávat na místně příslušné Okresní správě sociálního pojištění přehled o příjmech a výdajích za daný rok. Sazba pojistného činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Sociální pojištění je jedna z nejčastěji vybíraných daní, i tak ale se často dělají při jeho platbě často chyby. Kde se jim vyhnout?

(1) Sociální pojištění je dobrovolné

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy sociální pojištění zaplaceno. I když někteří živnostníci tvrdí, že nechtějí žádný státní důchod nebo že stejně nesplní podmínky pro přiznání státního důchodu, tak musí sociální pojištění platit. Místně příslušné OSSZ si své pohledávky důkladně hlídají a nedoplatky pečlivě vymáhají. Dobrovolná je pro OSVČ tedy účast pouze na nemocenském pojištění, sociální pojištění je povinné.

(2) Při ztrátě se sociální pojištění neplatí

I když vykazuje živnostník ztrátu nebo velmi malý zisk, tak musí při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2017 zaplatit na sociálním pojištění minimálně 24 732 Kč. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být sociální pojištění zaplaceno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

(3) Pojistné lze doplatit jednorázově

OSVČ musí během roku platit měsíční zálohy na sociálním pojištění, vždy do 20. dne následujícího měsíce. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti nelze neplatit měsíční zálohy. Pokud je vypočtená záloha dle skutečně dosaženého hrubého zisku vyšší než minimální, tak se platí měsíční záloha dle přehledu, v opačném případě se platí minimální záloha (v roce 2017 ve výši 2 061 Kč).

(4) Výdělečně činní penzisté sociální pojištění neplatí

V řádném důchodovém věku stoupá počet penzisté, kteří podnikají. V takovém případě se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, ze které se sociální pojištění neplatí, pokud je hrubý zisk do limitu. Za celý kalendářní rok 2017 je limitem částka 67 756 Kč (příjem ponížený o výdaje). Při překročení limitu je nutné sociální pojištění platit i z vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

(5) Platby na penzijko snižují povinné pojistné

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření jsou finanční produkty podporovány státem. Při splnění zákonných podmínek snižují platby na smlouvu daňový základ a vypočtená daň z příjmu je nižší. Na výpočet sociálního pojištění však žádné daňové odpočty nemají vliv.

Co se ještě vyplatí vědět o povinném pojištění pro OSVČ:

• 8 nejčastějších chyb při placení zdravotního pojištění
• Musí si studenti platit sociální pojištění?
• Kdy z příjmu platíte pouze zdravotní a sociální platit nemusíte?
• 5 rozdílů mezi sociálním a zdravotním pojištěním

(6) Pár let před důchodem budu platit více a státní důchod bude vysoký

Živnostníci mohou dobrovolně platit více na sociálním pojištění, než odpovídá dosaženému zisku, za účelem vyššího státního důchodu. Výpočet důchodu v roce 2017 však závisí na výši příjmů v letech 1986 až 2016, proto dobrovolná platba vyššího sociálního pojištění jenom dva či tři roky před odchodem do důchodu ovlivní výši důchodu méně, než by většina živnostníků očekávala.

(7) Žádná administrativa při podnikání po část roku

I když samostatná výdělečná činnost trvá během roku pouze jeden měsíc, tak je nutné za daný rok podat na místně příslušné OSSZ přehled o příjmech a výdajích a zaplatit sociální (důchodové) pojištění.

(8) Vedlejšák mi vždy zvýší důchod

Příjmy z vedlejší samostatné výdělečné činnosti pozitivně ovlivní výši státního důchodu pouze v případě, že výše příjmů zakládá povinnost platby na sociálním pojištění. Příjmy do limitu, ze kterých se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí, nemají vliv na měsíční částku státního důchodu. Při souběhu se zaměstnáním se daný rok pojištění pro důchodové účely počítá vždy jako jeden rok, nelze mít za jeden kalendářní rok dva roky pojištění pro důchodové účely.

(foto Pixabay)